Si possono avere due contratti di lavoro a tempo determinato

Kdy se smlouva na dobu určitou stává smlouvou na dobu neurčitou v Mexiku

Spojování smluv není nic jiného než řetězení smluv na dobu určitou pro téhož pracovníka, čímž se zabrání vytvoření smlouvy na dobu neurčitou. V zásadě je toto řetězení možné, i když vždy v určitém kontextu a za určitých podmínek.

Smlouvy na dobu určitou by měly sloužit pouze jako pomoc podnikům v případě přetížení nebo k obsazení volného pracovního místa, které je vyhrazeno pro jiného pracovníka, jenž nebude po omezenou dobu k dispozici. Nicméně jak jde zákon, tak jde i past.

Vzhledem k tomu byli zaměstnanci touto podvodnou strategií některých zaměstnavatelů poškozeni a obrátili se na soud. Řešení? Aby se této situaci předešlo, musí společnosti splnit určité požadavky, aby mohly uzavřít smlouvu na dobu určitou.

Stejně tak je zakázáno pokrýt trvalou potřebu smlouvou na dobu určitou. Pokud společnost tyto dva předpoklady (a to, co z nich vyplývá) nedodrží, dopustí se podvodu a jakákoli řetězová smlouva na dobu určitou může být považována za smlouvu na dobu neurčitou.

Aby mohl pracovník požádat o ukončení pracovní smlouvy a získat odpovídající odškodnění za nespravedlivé propuštění, musí tak učinit z jednoho z následujících důvodů:

Rozhodnutí o ukončení pracovního poměru bude považováno za spravedlivé, pokud je důvod, na němž bylo ukončení pracovního poměru založeno, akreditován a pokud byly splněny požadavky stanovené v oddíle 1 článku 53 statutu zaměstnanců. V opačném případě se to považuje za nespravedlivé.

Nepodání výpovědi nebo omluvitelný omyl při výpočtu náhrady však neurčují nespravedlivost výpovědi, aniž by tím byla dotčena povinnost zaměstnavatele vyplatit mzdu odpovídající uvedenému období nebo vyplatit náhradu ve správné výši, bez ohledu na další účinky, které se mohou uplatnit.

Pracovník a zaměstnavatel se mohou dohodnout na odpracování dalších hodin nad rámec běžné pracovní doby stanovené ve smlouvě na částečný úvazek. Pouze v případě takové dohody může zaměstnavatel požadovat odpracování dalších hodin.

Jedná se o situaci, která vede k uzavření pracovní smlouvy na částečný úvazek s pracovníkem, který se se svým zaměstnavatelem dohodne na snížení pracovní doby a mzdy v rozmezí minimálně 25 % až maximálně 50 %, nebo 75 % v případech, kdy je pracovník zaměstnán na plný úvazek prostřednictvím smlouvy na dobu neurčitou.

Jedná se o pracovní smlouvu uzavřenou mezi zaměstnavatelem a vedoucím skupiny zaměstnanců posuzované jako celek, přičemž zaměstnavatel nemá vůči každému z členů skupiny práva a povinnosti, které mu přísluší jako takovému.

Tyto smlouvy se řídí ustanoveními zvláštních předpisů o smlouvách o dílo nebo smlouvách o poskytování služeb (viz: “zvláštní ustanovení o smlouvách o dílo nebo smlouvách o poskytování služeb”), aniž by se na ně vztahovala maximální doba trvání smlouvy o dílo nebo smlouvy o poskytování služeb, ani ustanovení o souběhu tohoto typu smluv v čl. 15 odst. 5 statutu zaměstnanců.